Kdysi dávno žily vedle sebe chlapec Káj a dívka Gerda. Byli nejlepší přátelé, měli se rádi jako sourozenci a trávili spolu každý den. V létě si hráli mezi květinami na zahrádce a v zimě pozorovali sníh padající za oknem. Rádi také poslouchali pohádky, které jim babička každý den vyprávěla. Jednoho večera jim pověděla příběh o Sněhové královně, která vládne zimě a její pohled je chladný jako led. Vyprávěla, že někdy kreslí na okna podivné obrazce. Káj se smál a tvrdil, že ho žádná královna nevyděsí.
Sněhová královna
