V jednom domečku bydleli dva skřítkové Rampy a Dampy. A ty dva hrozně nebavilo po sobě uklízet. Všechno to začalo prvním odhozeným obalem od sušenky.
Pokračovat ve čtení →O dvou nepořádníčcích
Pohádky pro předškoláky
Klasické pohádky a postavy, které v nich vystupují, musí znát všechny děti, než půjdou do školy. Pohádky pro předškoláky rozvíjí řeč, myšlení, pozornost i paměť, navíc v sobě nesou morální ponaučení. Ať si je čtete před spaním ve školce, nebo doma, určitě si z nich nejednu oblíbíte.
Pohádka o bouřce
Bouřka – to je přehlídka elektřiny. I když elektriku kolem sebe nevidíme, je všude. Neschovává se jenom v zástrčce nebo v kabelech, její malé náboje dřímají ve všech věcech. O těch malých nábojích, těch neviditelných bleskáčcích, je tato pohádka.
Pokračovat ve čtení →Plížáci – Milínovo druhé strašení
Minulé strašení se mi nepovedlo. Můj brácha Píhat to vyprávěl rodičům jako úžasný vtip. Jim to tak vtipné nepřišlo. Docela se zlobili a další noc mě poslali strašit o patro níž.
Pokračovat ve čtení →Jak se Adámek skamarádil se zeleninou
Adámek byl malý chlapeček, který ze všeho nejvíc nesnášel zeleninu. Nejraději by jedl jen sladkosti nebo jídla, ve kterých žádná zelenina není. Sladkosti jsou sice výborné dobroty, ale my přece potřebujeme i vitamíny z ovoce a zeleniny, abychom byli zdraví a pěkně rostli.
Pokračovat ve čtení →Kuřátko Ťuk
Kdysi dávno stála malá farma obklopená zelenými kopci. Všude voněl příchod jara a příroda se pomalu probouzela z dlouhé zimy. Květiny začaly zdobit louky nejen svou krásou, ale i vůní, a pupeny na stromech se třpytily jako malé hvězdičky.
Pokračovat ve čtení →Pozorování hvězd
Lukášek miloval vesmír a všechno, co s ním souviselo. Jeho dětský pokoj byl plný hraček ve tvaru planet, na posteli měl dokonce povlečení s planetami a na zdi visely plakáty raket a slavných astronautů. Každou noc mu nad postelí svítily žluté třpytivé hvězdičky, které mu pomáhaly usnout.
Pokračovat ve čtení →Včelka Lia
Začalo jaro a příroda se probouzela ze svého dlouhého spánku. Mezi zvířátky byla i malá včelka, která se na jaro těšila ze všech nejvíc. Jmenovala se Lia. Milovala květiny víc než cokoli jiného – a právě na jaře rozkvétaly po všech loukách. Svůj den trávila bzučením od jednoho květu k druhému a sbíráním nektaru do svého malého kyblíčku. Nejraději ale jen tak sedávala na okvětním lístku a obdivovala jejich krásu a vůni.
Pokračovat ve čtení →Nový chlapeček ve školce
V jedné malé veselé školce, plné nejen dětského smíchu, ale i hraček, si Nikolka a Mirek hráli a stavěli obrovský hrad z lega. Opatrně skládali velké barevné kostky jednu na druhou a postavili vysoké věže. Právě když umístili poslední kousek na vrchol jejich hradu, prošel kolem nový chlapeček jménem Nikolas.
Pokračovat ve čtení →Zajíček Ušáček
Jaro se pomalu vkrádalo a vnášelo do přírody své kouzlo. Krásná louka se měnila v ráj barevných voňavých květin a bzučících včel. Na téhle louce žil i malý zajíček, který se jmenoval Zajíček Ušáček.
Pokračovat ve čtení →O kohoutovi, který neuměl kokrhat
Jeden hospodář měl veliké hospodářství a zvířat tolik, že celý den běhal od jednoho ke druhému, aby se o ně všechny pěkně postaral. Chyběl mu ale kohout.
„No jo, slepičky by měl přece někdo hlídat. A co víc,“ pomyslel si hospodář, „ten kohout mě bude ráno budit. Aspoň nikdy nezaspím.“
Pokračovat ve čtení →Nejlepší kamarád sněhulák
V jeden chladný prosincový den se chlapeček jménem Oto vzbudil do krásné zasněžené krajinky. Okno zdobily třpytivé rampouchy, které visely ze střechy. Celou noc sněžilo a všechno kolem pokryla bílá třpytivá peřina. Byl víkend a to znamenalo, že chlapeček dnes do školy jít nemusel, a proto… jde stavět sněhuláka!
Pokračovat ve čtení →Panenka Gabriela
Když venku sněžilo, až chumelilo, chlad nás lechtal na líčkách a světýlka na stromečcích se třpytila zpoza oken, vše nasvědčovalo tomu, že čas vánoční se neúprosně blíží. Všichni lidé po celém světě i v malebném městečku zvaném „Hora“ se už doma chystali na Vánoce. Město se jmenovalo Hora právě proto, že leželo mezi vysokými horami, kde se právě třpytila bílá pokrývka sněhu. Měšťané zdobili domy, restaurace i obchůdky, vyráběli ozdoby či pekli všelijaké sváteční dobrůtky. Po celém okolí byly cítit radost a klid.
Pokračovat ve čtení →Kačenka Pipi
Sluníčko svítilo na obloze a usmívalo se na farmu, kde si zvířátka užívala krásný teplý den. Maminka kachna a jejích pět malých veselých kachňátek se také čvachtali v třpytivém jezírku na farmě.
Pokračovat ve čtení →Jak skřítkové dělali lumpárny
To se jednou v noci, když všechno spalo, sešla parta pěti skřítků. Nebyli to obyčejní skřítci, ale takoví ti malí, co pořád jen tropí lumpárny. Dneska v noci se obzvlášť nudili, a tak uspořádali soutěž. Kdo vymyslí tu největší lumpárnu, ten vyhraje.
Pokračovat ve čtení →Psí soutěž
V jedné vesnici byl statek, který hlídalo šest psů. A tihle psi každý rok pořádali soutěž v přeskakování překážek, běhání a dalších psích dovednostech. Soutěž vždycky vyhrál Trhač, veliký rotvajler. Jeho menší kamarád, bígl Billy, snil o tom, že tuhle soutěž jednou také vyhraje. A co kdyby to bylo právě teď? Jen jestli je dost vytrénovaný, napadlo ho. Zítra má být psí soutěž. Tak co kdyby šel ještě trénovat na zahradu?
Pokračovat ve čtení →
