Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Blížil se Silvestr, oslavy Nového roku, a nejen lidé se připravovali na krásné společné chvíle plné zábavy a her, ale i ti, u kterých by nás to ani nenapadlo. Zvířátka, stejně jako lidé, se na další rok moc těšila a jejich oslavy byly opravdu kouzelné.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna farma, kde spolu s farmářem žila spousta zvířátek. Našli byste tam veselé kravičky, které každý den jen bučí na sluníčko a trávu, neposedné slepičky, majestátní koně a veselá růžová prasátka. Mezi prasátky bylo i jedno malé prasátko jménem Kvík.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno stála malá farma obklopená zelenými kopci. Všude voněl příchod jara a příroda se pomalu probouzela z dlouhé zimy. Květiny začaly zdobit louky nejen svou krásou, ale i vůní, a pupeny na stromech se třpytily jako malé hvězdičky.
Pokračovat ve čtení →
Pohádka na motivy pověsti z údolí Doubravy.
O údolí řeky Doubravky se už po mnoho let traduje pověst o černém muži, který tudy chodí se psem. Prý se zjevuje lidem pokorným, kterým dokáže pomoct. Dlouho tomu nikdo nevěřil, kdyby se jednou dvěma sestrám nepřihodil podivný příběh, který vám nyní chci vypravovat.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese žila zvířátka. Měla se tam dobře, dokud do lesa odněkud z dálky nepřišel velký zlý vlk. Ihned se začal v lese roztahovat. A protože byl ještě ke všemu líný, chtěl, aby mu ostatní zvířátka sloužila a nosila jídlo. Tak to šlo nějakou dobu, dokud už zvířátka nebyla unavená a hladová. Vlk chtěl jídla víc a víc a zvířátkům samotným nic nezbývalo.
Pokračovat ve čtení →
Začalo jaro a příroda se probouzela ze svého dlouhého spánku. Mezi zvířátky byla i malá včelka, která se na jaro těšila ze všech nejvíc. Jmenovala se Lia. Milovala květiny víc než cokoli jiného – a právě na jaře rozkvétaly po všech loukách. Svůj den trávila bzučením od jednoho květu k druhému a sbíráním nektaru do svého malého kyblíčku. Nejraději ale jen tak sedávala na okvětním lístku a obdivovala jejich krásu a vůni.
Pokračovat ve čtení →
V jednom městě se toulal malý psíček. Patřil k plemeni mops, takže byl takový malý, baculatý, měl krátké nožičky, silné tělíčko, krátký čumáček a velké kulaté oči. Neměl žádné jméno, protože nikomu nepatřil. A nikdo ho ani nechtěl. Toulal se městem sám.
Pokračovat ve čtení →
Jaro se pomalu vkrádalo a vnášelo do přírody své kouzlo. Krásná louka se měnila v ráj barevných voňavých květin a bzučících včel. Na téhle louce žil i malý zajíček, který se jmenoval Zajíček Ušáček.
Pokračovat ve čtení →
Jeden hospodář měl veliké hospodářství a zvířat tolik, že celý den běhal od jednoho ke druhému, aby se o ně všechny pěkně postaral. Chyběl mu ale kohout.
„No jo, slepičky by měl přece někdo hlídat. A co víc,“ pomyslel si hospodář, „ten kohout mě bude ráno budit. Aspoň nikdy nezaspím.“
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, v mrazivém srdci Aljašky, kde sněhové vločky tančí ve větru a každý den nás šimrají po tváři, žil jeden malý lední medvěd jménem Nanuk. Byl to malý medvídek, který byl mnohem menší než ostatní lední medvědi. Byl však samotář a moc přátel neměl.
Pokračovat ve čtení →
Na rybníce se objevila papírová lodička. Všimla si jí moucha a posadila se na ni.
„Jů, budu kapitánem a přepluju tento rybník,“ zabzučela.
Uslyšela to kobylka, která se hned kousek vedle na břehu vyhřívala na slunci.
Pokračovat ve čtení →
Máša a medvěd vyrazili do lesa, aby si poslechli, jak ptáčci nádherně zpívají. Medvěd chtěl Mášu naučit, jak kterého ptáčka pozná podle zpěvu. Posadili se na kámen vyhřátý od sluníčka a poslouchali.
Pokračovat ve čtení →
Sluníčko svítilo na obloze a usmívalo se na farmu, kde si zvířátka užívala krásný teplý den. Maminka kachna a jejích pět malých veselých kachňátek se také čvachtali v třpytivém jezírku na farmě.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho dne požádala Mášu a medvěda paní Zajícová, jestli by jí pohlídali dva malé rošťáky – malé zajíčky, kteří poklidně spinkali v kočárku. Máša i medvěd souhlasili. To bude snadné, vždyť spinkají. A než se vzbudí, jejich maminka bude z nákupu zpátky.
Pokračovat ve čtení →
Ten den měla Máša svátek. Dostala od maminky nádherný prstýnek s barevným kamínkem. Moc se jí líbil a hned ho šla ukázat medvědovi.
Pokračovat ve čtení →
