Byla noc a z oblohy se na nás valily chomáče bílého sněhu, který padal z nebe jako peří. Zemi už pokrývala tlustá bílá deka, která sněžením jen rostla a rostla. Ze sněhové pokrývky vykukovaly stromy posypané sněhem či domy pokryté třpytivými světýlky.
Pokračovat ve čtení →
Bylo chladné prosincové ráno a škola se pomalu blížila ke konci. Bylo krátce před zahájením prázdnin a školy se měnily na kouzelné vánoční krajinky. Každá třída vytvářela všelijaké vánoční kresby plné třpytek či nosila ozdoby na vyzdobení svého stromku.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho dne se malá plavovlasá holčička jménem Patricie vydala do vánočního městečka spolu se svou maminkou. Jak tak kráčely krásně ozdobenými ulicemi, všude bylo cítit horkou čokoládu, voňavý punč či všelijaké sladké dobroty. Třpytivé stánky se hemžily lidmi, kteří nasávali pravou vánoční atmosféru.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý modrý vláček. Tento vláček žil na vlakovém nádraží jménem Zlatá kolejnice, kde všechny vláčky uměly mluvit. Žil tam i s jinými vláčky a starými lokomotivami. Modrý vláček se jmenoval Tramtaráček. Tento vláček byl však velmi stydlivý a všeho se bál.
Pokračovat ve čtení →
Vysoko na obloze nás každé ráno vítá naše nejjasnější hvězda, která je k nám, lidem na Zemi, nejblíže. Tato hvězda nás nejenže ráno probouzí a posílá k nám své lechtivé paprsky, ale v teplých ročních období, jako jsou kvetoucí jaro a teplé léto, nás i příjemně zahřívá, či dokonce potrápí svými horkými slunečními paprsky.
Pokračovat ve čtení →
Za kopci a údolími se nacházelo malé městečko, kde už paní zima se svou kouzelnou hůlkou začarovala celou krajinku do bílého šatu.
Pokračovat ve čtení →
V jeden chladný prosincový den se chlapeček jménem Oto vzbudil do krásné zasněžené krajinky. Okno zdobily třpytivé rampouchy, které visely ze střechy. Celou noc sněžilo a všechno kolem pokryla bílá třpytivá peřina. Byl víkend a to znamenalo, že chlapeček dnes do školy jít nemusel, a proto… jde stavět sněhuláka!
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na veselého chlapečka Olivera z malého města, který miloval Vánoce. Každý rok spolu s celou rodinou zdobili dům a vytvářeli vlastní ozdoby. Miloval kouzlo Vánoc a to, jak všichni spolu dům a stromek zdobili. Letos však táta hodně pracoval a doma s ozdobami tolik pomoci nemohl.
Pokračovat ve čtení →
Když venku sněžilo, až chumelilo, chlad nás lechtal na líčkách a světýlka na stromečcích se třpytila zpoza oken, vše nasvědčovalo tomu, že čas vánoční se neúprosně blíží. Všichni lidé po celém světě i v malebném městečku zvaném „Hora“ se už doma chystali na Vánoce. Město se jmenovalo Hora právě proto, že leželo mezi vysokými horami, kde se právě třpytila bílá pokrývka sněhu. Měšťané zdobili domy, restaurace i obchůdky, vyráběli ozdoby či pekli všelijaké sváteční dobrůtky. Po celém okolí byly cítit radost a klid.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno se za horami a dolinami v hustém zasněženém lese schovávala malá krajinka. Krajinka to věru obyčejná nebyla. V kouzelné vesnici plné drobných domků jsme mohli narazit na tvory známé jako vánoční skřítci.
Pokračovat ve čtení →
Sluníčko svítilo na obloze a usmívalo se na farmu, kde si zvířátka užívala krásný teplý den. Maminka kachna a jejích pět malých veselých kachňátek se také čvachtali v třpytivém jezírku na farmě.
Pokračovat ve čtení →
Když se chumelilo a chladný vítr lechtal na líčkách, paní zima už hlásila svůj velkolepý příchod. Ulice měst i vesnic zdobila krásná třpytivá světýlka, mezi nimiž se vznášela ta nejsladší vůně horké čokolády či perníčků. A ta nejsladší vůně šla od malé Aničky. Vůně skořice a vanilky z připravování těsta nezaplavila jen jejich kuchyni, ale celé městečko!
Pokračovat ve čtení →
Jednou za útulného zimního večera se malá Hanka spolu s jejími rodiči rozhodli, že dnes budou připravovat jejich dům na příchod svátků radosti, na její oblíbené Vánoce. Tatínek se vydal pohledat zašantročené vánoční krabice, maminka nachystala sladké sušenky a ovoce a Hanka s jejím zrzavým kocourem Mourkem netrpělivě čekali před doutnajícím krbem. Hanka si v duchu prozpěvovala vánoční písničky, které se ve škole naučili.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za horami a dolinami schovávalo se malé městečko. Zima už byla v plném proudu a krajinu konečně zahalil tak dlouho očekávaný sníh. Se sněhem přišla i veselá vánoční nálada. Malá Veronika se už nejvíc těšila na vánoční filmy, hry u krbu a stavění sněhuláka. No nějak na to letos zapomněla. Plavovlasá holčička nevěděla, že je třeba slavit vánoční svátky či si užívat prázdniny, i těšit se ze sněhu jaksi pozapomněla.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na malou Veroniku, která během vánočního období zavolala k sobě kamarády ze školy. Dětičky si však neužívaly vánoční pohádky, netancovaly na vánoční písničky, nevšímaly si ani třpytivého sněhu venku, co čekal na sněhuláky. Jediné, čeho si všímaly, byly jejich telefony.
Pokračovat ve čtení →
