Hou, hou, krávy jdou,
nesou mlíko pod vodou,
nesou mlíka půl žejdlíka.
Hou, hou, krávy jdou
Zubaté Strašidlo
O zlaté rybce
Na jednom opuštěném ostrově uprostřed moře žil jeden chudý rybář se svojí ženou. Bydleli v chaloupce, která byli již velmi stará. Každý den brzy ráno rybář vyplouval na moře ve své malé loďce, aby nachytal nějaké ryby k obědu.
Pokračovat ve čtení →Jak krteček poznal krále zvířat
Hluboko, ale opravdu hluboko pod zemí přespával malý a velice roztomilý krteček, který se každé ráno vyhrabával na zem, kde také zažíval nejrůznější dobrodružství.
Pokračovat ve čtení →O Zubatém strašidle
Na jednom starém hradě žila už několik tisíc let 2 strašidla – bílá paní a bezhlavý rytíř, kterým se narodilo malé strašidýlko, které bylo celé bílé vyjma očí a pusinky. Nebylo ničím výjimečné, tak mu rodiče říkali jednoduše Strašidlo. Domnívali se, že až vyroste, bude velmi strašidelné a pomůže jim se strašením návštěvníků hradu.
Pokračovat ve čtení →Jak pejsek s kočičkou pekli dort
(zkrácená verze, v původním znění najdete zde)
U malého krásně čistého potůčku stál ještě krásnější domeček a v tom domečku bydlel pejsek s kočičkou. Pejsek s kočičkou se měli moc rádi a bydleli spolu už spoustu let.
Pokračovat ve čtení →O Otesánkovi
Za devatero řekami, devatero horami a devatero lesy stála malá dřevěná chaloupka, ve které žil statný dřevorubec se svojí ženou a měli se velice rádi. Jejím velkým společným přáním bylo mít syna, avšak oba měli velké obavy, zda by ho zvládli slušně vychovat a dát mu vše, co by potřeboval.
Pokračovat ve čtení →Vlaštovičky čiřikají
Vlaštovičky čiřikají,
o čempak si povídají?
Bude zima, bude mráz
Bude zima, bude mráz,
kam se ptáčku, kam schováš?
O Zlatovlásce
Je to už velmi dávno, kdy v jednom velkém království, žila princezna, která se jmenovala Zlatovláska. Proč se jí říkalo zrovna Zlatovláska? Tato malá princeznička měla krásné dlouhé zlaté vlásky, které zářily na míle a míle daleko. Díky jejím krásným vlasům znal Zlatovlásku každý člověk z širokého okolí.
Pokračovat ve čtení →Spadla lžička do kafíčka
Spadla lžička do kafíčka,
udělala žbluňk.
Spi, děťátko, spi
Spi, děťátko, spi,
zavři očka svý,
já tě budu kolébati,
košilku ti spravovati,
spi, děťátko, spi!
Byl jeden domeček
Byl jeden domeček,
v tom domečku stoleček,
na stolečku mistička,
v té mističce vodička,
v té vodičce rybička.
Jak si malý Honzík začal nechat mýt vlásky
Malý Honzík se každý večer koupal, ale tuze nerad měl mokrou hlavu. Když mu maminka chtěla umýt vlásky, začal brečet, křičet, plácat rukama kolem sebe a nebylo s ním pořízení.
Pokračovat ve čtení →O Pradědu
Ovčák, který blízko Malé Morávky pásl ovce na louce, uslyšel, jak někdo volá jeho jméno: „Konráde, Konráde“ slyšel za sebou.
Zaleknul se a když se obrátil, země se před ním otevřela a z díry pak vystupovala obrovská postava s dlouhými bílými vousy. Sám Praděd, duch Jeseníků, se před ním objevil.
Princeznička na bále
Princeznička na bále
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal.
