Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
Byla jednou jedna princezna. Ráda se převlékala za chudou pocestnou a chodila do města do hostince, kde poslouchala, jak si lidi povídají pohádky, co říkají o panu králi a jak se jim daří. Když do hostince přišel nějaký chudák a prosil o trochu jídla, vždy mu dala stříbrňák a on si tak mohl koupit velký kus masa. Nikdo ji nikdy nepoznal, ale v hostinci ji měli rádi a vždy ji vítali s otevřenou náručí a korbelem piva.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá holčička. Byla hodně malá a vše si hned musela vyzkoušet.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna vlaštovka. Každý rok na podzim odlétala do teplých krajin, kde se opalovala na sluníčku a jedla chutné tropické červíčky. Když nastalo jaro, vracela se domů, do svého hnízda, které si každý rok stavěla pod střechou staré, polorozpadlé stodoly.
Pokračovat ve čtení →
Na samotě u lesa bydlel čaroděj. Takřka celý svůj život myslel jen na to, jak lidem škodit, protože nikoho neměl rád. Lidé mu kdysi v dětství ublížili a tak na ně zanevřel. Roky ubíhaly a čaroděj stárnul, už i kouzlit zapomínal. Až jednou zjistil, že už ani do vsi na trh nedojde.
Pokračovat ve čtení →
Frantík, Ludvík a Karlík, to jsou kluci našich sousedů, které jsem poznal teprve nedávno. Oni se se mnou nechtějí kamarádit. Jsem podle nich jiný. Čím jiný, to nevím. Oni se mi za to smějí. Ptal jsem se maminky, čím jsem jiný. A ona mi řekla, že je to tím, že nemám tatínka. Kluci ho totiž mají. Byl jsem z toho smutný.
Pokračovat ve čtení →
Ve vesnici se začala ztrácet kuřata. Ať si vesničané své kurníky chránili jakkoliv, nic jim to nebylo platné. Vše měla na svědomí liška. Vždy se nečekané přiblížila a nechala po sobě spoušť. Ničila kurníky a odnášela si kuřata. Protože si hospodáři nevěděli s počínáním lišky rady, rozhodla se nakonec zvířata na lišku vyzrát sama.
Pokračovat ve čtení →
Mlynář Pepík měl kocoura. Ten byl však velice líný. Za celý svůj život nechytl ani jednu jedinou myšku, jen jedl a spal. Podle toho také vypadal – tlustý a neohrabaný. Protože mlynář byl moc starý, brzy zemřel. Teď se neměl, kdo starat o kocoura.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá holčička Darinka, která měla moc ráda ovoce a zeleninu.
Jednoho rána vyběhla na zahradu a utrhla si zlatavou hruštičku. Ale, co se to stalo? Najednou stojí na prosluněné louce. A tu k ní přichází krásná paní, do zlata oblečená. ,,Dobrý den, Darinko, já jsem víla a říká se mi Hruštička. Jsem ochránkyní všech hrušek a ty jsi právě jednu začala jíst. Jak ti chutná?” ,,Je moc dobrá, děkuji. nezlobíte se, že jsem ji utrhla?” zarazila se Darinka.
V jednom království žila krásná princezna, která ráda jezdila na koni, šermovala se a střílela z luku. Její maminka královna se na ni zlobila, protože chtěla, aby se její dcera chovala jako správná princezna: vyšívala a hrála na loutnu. Ale to princeznu nebavilo. Radši jezdila s tatínkem králem a svým bratrem princem do lesa na lov.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna veselá rodina se dvěma dětmi, která si pořídila štěňátko. Dali mu jméno Charlie. Děti se o štěňátko pečlivě staraly a doslova si ho zamilovaly, jenže štěňátko to vidělo poněkud jinak. Od svého příchodu totiž muselo neustále poslouchat nějaké povely. „Sedni! Lehni! Pac!“, křičely na něj neustále děti, až mu to uši trhalo.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna dáma a ta měla moc ráda klobouky. Měla jich plnou skříň a každý den ráno si z nich vybírala ten, který jí nejvíc slušel k oblečení. A že to nebylo lehké! Ve skříni totiž byly klobouky velké i malé, úzké i široké, klobouky různých barev a tvarů. A dáma si každou chvíli přinesla další.
Pokračovat ve čtení →
Byl krásný slunečný den a kočička Minda se rozhodla jít na vandr. Maminka jí kladla na srdce, ať nechodí příliš daleko. Jelikož byla Minda hodnou kočičkou, procházela se jen po dvorku, na němž bydlela. Dvorek byl dostatečně velký, jako celý svět a stále zde měla co objevovat.
Pokračovat ve čtení →
V jednom sadu vyrostla krásná jabloň a rodila krásná, červená jablíčka. Hospodář ji měl moc rád, protože jablíčka byla zdravá, chutná a šťavnatá, nejlepší z celého sadu.
Pokračovat ve čtení →
Panímáma Nováková měla dvě děti – syna Petra a dceru Evu, které nikdo z vesničanů neřekl jinak než Evule. Jak začala válka, Petr musel narukovat. Po měsíci padl hrdinně v boji. Panímámě Novákové zůstala jen dcera. Zatímco Petr ji ve všem pomohl, Evule celý den ležela v posteli a svou mámu jen sekýrovala, co jí má přinést a udělat. Tak to trvalo několik let.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho krásného rána vypravil se Marek s tatínkem do lesa na houby. Od maminky dostal košík, pití a svačinu a mohli vyrazit. V lese to krásně vonělo, byl tam příjemný chládek a plno hub. Ale jakých, samé muchomůrky, holubinky a hříbek ani jeden. Mareček se těšil na slíbenou smaženici, a tak se velice zlobil. Jak tak procházel mezi muchomůrkami, schválně jednu odkopl.
„Teda Marku, co to děláš?” zjevil se před ním dědeček Hříbeček.
