V domečku za lesem žil chlapec jménem Daniel. Les, který se rozprostíral za chlapcovým domem, byl kouzelný.
Pokračovat ve čtení →Pohádky o lese
Pojďte s námi po špičkách, ať se les nepoleká, a vyberte si na dobrou noc některou z pohádek o lese. Nechybí v ní lesní zvířátka, chytré lišky ani hodní myslivci. V našich lesních pohádkách si užijete šišek, hub i rybníků. Kterou pohádkou z lesa dnes začnete?

Jak veverka Barka našla maminku
Vůně ti může hodně připomenout. Když si přičichneš k upečenému koláči, možná si vzpomeneš na nedělní odpoledne u babičky, která tak ráda pekla. Když si přivoníš ke květinám, možná si vzpomeneš na maminku, která si tak ráda dávala květiny do vázy na okno. Různé vůně znamenají různé vzpomínky. O tom se přesvědčila i malá veverka Barka.
Pokračovat ve čtení →Kouzelný les
V malém domku blízko lesa žil se svými rodiči malý chlapec. Jmenoval se Daniel. Hnědé vlasy měl na hlavě jak vrabčí hnízdo a oči korálově modré. Věčně odřená kolena. Stále vymýšlel nějaká dobrodružství. Kolem svého domku měl pěknou zahrádku plnou zeleniny. Pomáhal mamince se o ni starat, okopával záhonky, zaléval rostlinky a trhal plevel.
Pokračovat ve čtení →Zvědavý Jirka a ježibaba
Milé děti, určitě si vzpomínáte na příběh o zvědavém chlapečkovi Jirkovi, který se vydal do lesa sbírat bylinky a bobule spolu se svým věrným pejskem Brunem. A když Jirka neuposlechl radu své maminky a vešel hlouběji do lesa, potkal stařenu, které se rozhodl pomoci odnést dřevo k ní do chaloupky.
Pokračovat ve čtení →Pohádka o zvědavém Jirkovi
Byla jednou jedna chaloupka. V té dřevěné chaloupce na konci vesnice žil zvědavý chlapeček jménem Jirka. Chlapečka zajímalo všechno. Nejraději však chodil do lesa, kde mohl zkoumat krásy přírody. Vždy když se jeho maminka vydala na trh a otec pracovat na pole, dali Jiříkovi za úkol uklidit chalupu a nasbírat v blízkém lese bylinky, maliny či ostružiny.
Pokračovat ve čtení →Jak si zvířátka poradila s požárem
Nastalo sucho. Období, kdy mraky dávno nikdo neviděl. I sluníčko pálilo mnohem více. Zvířátka v lese se schovávala ve stínu borovic a chodila se zchladit do nejbližšího potoka. Teplo ale nebylo to jediné, co jim dělalo starosti. To, že dlouho nepršelo, znamenalo, že se může občas někde objevit požár. A to se taky v borovicovém lese stalo.
Pokračovat ve čtení →O perníkové chaloupce
Za dávných časů všude po světě vládla chudoba. I v malé chalupě u lesa, kde žil tatínek se svými dětmi, Jeníčkem a Mařenkou. Spolu s nimi tam žila tatínkova druhá žena, macecha, která děti neměla příliš v lásce. Neustále hubovala, že sama má málo, ne tak ještě živit dva hladové krky. Tak dlouho hučela do svého muže, aby je odvedl do lesa a tam je zanechal, až jejím zlým řečem podlehl.
Pokračovat ve čtení →Alenka a víla z lesa
Alenka byla holčička stará asi jako ty. Měla světlé vlásky s nádhernými kudrlinkami, čokoládově hnědé oči a na tváři vždycky úsměv. Byla to milá a hodná holčička. Bydlela blízko lesa a trávila v něm spoustu času. Moc ráda pozorovala zvířata, nebo se jen tak procházela a poslouchala zpívající ptáčky. Zrovna dnes se v něm ovšem neprocházela úplně sama.
Pokračovat ve čtení →Myška Kája a myška Lili
V dubovém domečku hluboko v lese žila myška Kája. Byla to hodná myšička. Nosila růžové mašle mezi oušky a krásné šatičky. Hezky se o svůj domeček starala a taky se kamarádila se všemi zvířátky v lese. Před domkem měla malou zahrádku, kde si pěstovala zeleninu. Ovoce chodila sbírat do lesa. V lese žila i její kamarádka myška Lili. Bydlela kousek od myšky Káji. Navštěvovaly se spolu a chodily spolu na procházky do lesa. Teď už ale Lili za Kájou dlouho nepřišla. Myšička Kája měla o svou kamarádku strach a rozhodla se, že ji navštíví a zjistí, co se děje.
Pokračovat ve čtení →Liduška a její dobrodružství v lese
Liduška byla blonďatá holčička, která trávila nejvíce času v lese. Moc ráda si tam četla, odpočívala a dávala do krmelců různé dobroty pro srnky. Milovala, když si mohla jen tak lehnout do mechu, cítit vůni hříbků a zkoušet lesní ovoce, které rostlo všude kolem. Jednou ale Liduška potkala v lese někoho, koho ještě nikdy neviděla. Ani vlastně netušila, že někdo takový existuje.
Pokračovat ve čtení →Skřítek Radovánek, veverka a šnek
V tom nejhlubším lese plném mechu, stromů a kapradí žil malý skřítek. Byl malý asi jako hříbek, nosil zelenou špičatou čepici a tvářičky měl pořád červené. Byl moc hodný a pořád se usmíval. Všechna zvířátka ho měla ráda. A protože byl pořád veselý a měl ze všeho radost, všichni mu říkali Radovánek.
Pokračovat ve čtení →Jak zvířátka zachránila strom
Uprostřed jednoho hlubokého lesa stál starý mohutný dub. Měl nádhernou korunu a svými listy se mohl široko daleko chlubit. Jeho kmen byl tak obrovský, že by ho neobjalo ani deset dospěláků. Stál tady už několik let.
Pokračovat ve čtení →Co Tondu naučila zvířátka
Tonda bydlel blízko lesa. Měl kudrnaté hnědé vlasy. Kroutily se mu do všech stran. Ruce měl neustále špinavé, oblečení potrhané a na tváři se mu málokdy objevil úsměv. Byl to takový zamračený morous. Skoro nic mu neudělalo radost a co mohl, zničil nebo zašpinil.
Pokračovat ve čtení →Johanka a loupežníci
V lesích žijí zvířátka a rostou tam stromy i houby. V lese můžeme najít lesní plody jako třeba borůvky a jahůdky. Já znám ale les, kde nebydlela vždycky jen zvířata. Do toho lesa se každý bál chodit. Byl černý, hluboký a hodně lidí říkalo, že je začarovaný. V tomhle lese totiž bydleli loupežníci. Každého, kdo se jen opovážil projít tímto lesem, okradli. Nikdo neví, kde přesně bydleli, a nikdo ani neví, kolik jich bylo. Všichni z nich ale měli velký strach.
Pokračovat ve čtení →O ježibabě a ježidědovi
Daleko v hlubokém lese stála dřevěná chaloupka. Měla červenou střechu, dřevěné dveře, malovaná okna s barevnými záclonkami a byla celá zelená. Vypadala úplně pohádkově. Žila v ní hodná ježibaba s ježidědkem. Byli už oba moc staří, ale protože byli kouzelní, tak to nevadilo. Oba měli bradavici na nose a když chodili, opírali se o hůlku. Ježibaba tuze ráda vařila, a tak každý den z chaloupky vycházela nádherná vůně. Ježidědek měl moc rád jídla od ježibaby.
Pokračovat ve čtení →















