Dle pověsti z knihy byl Muhu stvořen společným úsilím krkonošského Krakonoše a orlického Rampušáka. Ti se jednoho dne sešli, aby i Jizerským horám, toho času bez ochránce, vytvořili patrona. Dlouho, předlouho bloudili rozsáhlými rašeliništi, až dorazili k velkému kopci dnes známému jako Muchov. I řekli si: „Tady je to pravé místo. Je odsud vidět široko daleko a dá se odtud vládnout nejen nad všemi kopci, lesy i lukami, ale i nad proradným lidským plemenem.“
A tak začali čarovat. A kouzlili tak silně a mocně, až nebesa zčernala, celá země se zachvěla a skála proti nim pukla ve dví.
Z nově vzniklé jeskyně náhle vystoupila prazvláštní postava zahalená do hustého mračna mlhy. Celá byla skoro průsvitná, ve tváři se jí zračily vodové oči jako dvě nejhlubší tůně a na rukou prsty tak dlouhé a zkroucené, jakoby to byly kořeny staletých buků. A všude, kam jen tahle zvláštní bytost vkročila, linula se silná vůně jehličí.
Rampušák s Krakonošem pak duchovi přikázali, že musí od této chvíle nad Jizerskými horami držet ochrannou ruku, trestat nespravedlnost i lakotu, ale dobrým lidem pomáhat a život jim ulehčovat.
A také mu dovolili, aby libovolně měnil svoji podobu a v případě potřeby se stal i úplně neviditelným.
Jenom na jednu věc ti dva skoro zapomněli, na duchovo jméno. Až když už se brali k odchodu, ozvalo se v dálce táhlé soví muhúúú. A od té doby patronovi Jizerských hor neřekne nikdo jinak, než Muhu.
Zdroj: Báje a pověsti z Čech a Moravy – Liberecko od Vladimíra Hulpacha
https://zena-in.cz/clanek/muhu-duch-opredeny-mlhou-tajemstvi, 12.07.2013, Jakub D. Kočí
