Pohádky o dětech

Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.

Pohádka na dobrou noc - Pohádky o dítěti

Pohádky pro děti

Panenka Gabriela

Dominika J. - 0 komentářů
Pohádka pro děti - Panenka Gabriela

Když venku sněžilo, až chumelilo, chlad nás lechtal na líčkách a světýlka na stromečcích se třpytila ​​zpoza oken, vše nasvědčovalo tomu, že čas vánoční se neúprosně blíží. Všichni lidé po celém světě i v malebném městečku zvaném „Hora“ se už doma chystali na Vánoce. Město se jmenovalo Hora právě proto, že leželo mezi vysokými horami, kde se právě třpytila ​​bílá pokrývka sněhu. Měšťané zdobili domy, restaurace i obchůdky, vyráběli ozdoby či pekli všelijaké sváteční dobrůtky. Po celém okolí byly cítit radost a klid.

Pokračovat ve čtení →
Pohádky pro děti

Domov pro Bobíka

Júlia U. - 0 komentářů
Pohádka pro děti - Domov pro Bobíka

Bylo jednou jedno veselé děvčátko, které se jmenovalo Kristýnka. Nemělo však žádné sourozence, maminka s tatínkem byli často v práci a po škole si neměla tak úplně s kým hrát. I to odpoledne, ve kterém se náš příběh odehrává, skončila Kristýnce škola a ona se vydala na procházku se svým kamarádem Adamem.

Pokračovat ve čtení →
Pohádky pro děti

Perníčky od Aničky

Dominika J. - 0 komentářů
Pohádka pro děti - Perníčky od Aničky

Když se chumelilo a chladný vítr lechtal na líčkách, paní zima už hlásila svůj velkolepý příchod. Ulice měst i vesnic zdobila krásná třpytivá světýlka, mezi nimiž se vznášela ta nejsladší vůně horké čokolády či perníčků. A ta nejsladší vůně šla od malé Aničky. Vůně skořice a vanilky z připravování těsta nezaplavila jen jejich kuchyni, ale celé městečko!

Pokračovat ve čtení →
Pohádky pro děti

Zdobení stromečku

Dominika J. - 0 komentářů
Pohádka ke čtení - Zdobení stromečku

Jednou za útulného zimního večera se malá Hanka spolu s jejími rodiči rozhodli, že dnes budou připravovat jejich dům na příchod svátků radosti, na její oblíbené Vánoce. Tatínek se vydal pohledat zašantročené vánoční krabice, maminka nachystala sladké sušenky a ovoce a Hanka s jejím zrzavým kocourem Mourkem netrpělivě čekali před doutnajícím krbem. Hanka si v duchu prozpěvovala vánoční písničky, které se ve škole naučili.

Pokračovat ve čtení →
Pohádky pro děti

Babiččin kouzelný vánoční příběh

Dominika J. - 0 komentářů
Pohádka pro děti - Babiččin kouzelný vánoční příběh

Bylo nebylo, za horami a dolinami schovávalo se malé městečko. Zima už byla v plném proudu a krajinu konečně zahalil tak dlouho očekávaný sníh. Se sněhem přišla i veselá vánoční nálada. Malá Veronika se už nejvíc těšila na vánoční filmy, hry u krbu a stavění sněhuláka. No nějak na to letos zapomněla. Plavovlasá holčička nevěděla, že je třeba slavit vánoční svátky či si užívat prázdniny, i těšit se ze sněhu jaksi pozapomněla.

Pokračovat ve čtení →
Pohádky pro děti

Kdo jinému jámu kopá…

Iwisek - 0 komentářů

Julinka se zlobí na svou kamarádku Justýnku. Justýnka jí hodně ublížila a Julinka přemýšlela, jak jí vše oplatit. Vymyslela si na Justýnku lež. Odpoledne se spolu mají sejít u rybníka. Půjdou se spolu projít po břehu. S kluky se domluvila, že Justýnku trošku postraší.

Odpoledne se s kamarádkou sešla a procházely se spolu kolem rybníka. V jednu chvíli se ozvalo zahoukání, to se ještě dalo zvládnout, ale když došly ke křoví z vrbiček a dalších stromků, dostala Justýnka strach. To ještě nevěděla, že se kluci převlékli do masek. Když vyskočili ze křoví, vzala nohy na ramena a utíkala, co jí nohy stačily. Nevšimla si však, že na táhlé rovince je díra, spadla do ní a zvrtla si kotník. Kluci s Justýnkou museli pomoci domů a odtud pak jela do nemocnice. Nakonec se msta otočila proti Julince.

Ne nadarmo se říká: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“ V mém případě pořekadlo zafungovalo perfektně.

Pohádky pro děti

Moje živé oči

Iwisek - 0 komentářů

Jsem malá Anežka. Již od narození nevidím. Nikdy jsem tedy neviděla své rodiče, ani jsem neviděla, jak krásně svítí slunko. Chodím s bílou hůlkou a rodiče mi koupili pejska. Není to však pejsek na hlídání, nebo na mazlení. Je to kouzelný pejsek. Chodí se mnou všude, dokáže mě převést přes ulici. Pomůže mi vyjít schody, vždy mi dá signál, když už jsme nahoře. Je to takový kamarád, který mě nikdy nezradí.

Není tu pro mě jen ve chvílích, kdy potřebuji někam jít. Je tu pro mě naprosto pořád. Mohu si s ním povídat, mazlit se a mohu mu svěřit všechna svá tajemství, o nichž rodiče, ani nikdo jiný nemá ponětí. Děti ve školce se mi často smějí a já nevím, co mám dělat. Roník, to je ten můj psí kamarád, mi vždy strčí čumáček do dlaně a poslouchá. Maminka však musela také něco zaslechnout, když jsme si s Roníkem povídali. Nebo v tom pokoji byla také? Nevím, ale nakonec si došla popovídat s paní učitelkou, která pak dětem vysvětlila, jak to se mnou je. Děti to pochopili a já tak získala spoustu dalších kamarádů.

Pokud máš podobný problém, neboj se ho řešit s rodiči. Pomohou Ti.