Kdysi dávno stála jedna vysoká hora a za tou horou bylo malé městečko. Tomu městečku vládl spravedlivý vládce, který si přál, aby jeho lid byl spokojený a šťastný. A to se mu i dařilo. Lidé si žili šťastně, vždy měli všechno, co potřebovali. Jediné, co je však začalo trápit, bylo počasí.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno veselé děvčátko, které se jmenovalo Kristýnka. Nemělo však žádné sourozence, maminka s tatínkem byli často v práci a po škole si neměla tak úplně s kým hrát. I to odpoledne, ve kterém se náš příběh odehrává, skončila Kristýnce škola a ona se vydala na procházku se svým kamarádem Adamem.
Pokračovat ve čtení →
Sluníčko svítilo na obloze a usmívalo se na farmu, kde si zvířátka užívala krásný teplý den. Maminka kachna a jejích pět malých veselých kachňátek se také čvachtali v třpytivém jezírku na farmě.
Pokračovat ve čtení →
Když se mladý chlapec jménem Janek vrátil z války, jeho srdce bylo unavené, ale plné naděje, že znovu uvidí rodnou krajinu takovou, jakou si ji pamatoval – plnou smíchu, zpěvu a vůně kvetoucích sadů.
Pokračovat ve čtení →
Když se chumelilo a chladný vítr lechtal na líčkách, paní zima už hlásila svůj velkolepý příchod. Ulice měst i vesnic zdobila krásná třpytivá světýlka, mezi nimiž se vznášela ta nejsladší vůně horké čokolády či perníčků. A ta nejsladší vůně šla od malé Aničky. Vůně skořice a vanilky z připravování těsta nezaplavila jen jejich kuchyni, ale celé městečko!
Pokračovat ve čtení →
Jednou za útulného zimního večera se malá Hanka spolu s jejími rodiči rozhodli, že dnes budou připravovat jejich dům na příchod svátků radosti, na její oblíbené Vánoce. Tatínek se vydal pohledat zašantročené vánoční krabice, maminka nachystala sladké sušenky a ovoce a Hanka s jejím zrzavým kocourem Mourkem netrpělivě čekali před doutnajícím krbem. Hanka si v duchu prozpěvovala vánoční písničky, které se ve škole naučili.
Pokračovat ve čtení →
Určitě znáte pohádku o Šípkové Růžence. Princezna spala dlouhým spánkem na zámku, který obklopovaly husté trny. Princezně Marině se stalo něco podobného. Její otec urazil všemocnou paní Zimu a ta za trest uvrhla na jeho království takovou sněhovou chumelenici, že celé království zavál sníh. Lidé v království se proměnili v ledové sochy a marně čekali na osvobození.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho dne požádala Mášu a medvěda paní Zajícová, jestli by jí pohlídali dva malé rošťáky – malé zajíčky, kteří poklidně spinkali v kočárku. Máša i medvěd souhlasili. To bude snadné, vždyť spinkají. A než se vzbudí, jejich maminka bude z nákupu zpátky.
Pokračovat ve čtení →
Zamysleli jste se někdy nad tím, kde žijí sněhové vločky předtím, než dopadnou na zem a ozdobí nám krajinu bílou pokrývkou? Ne? Tak poslouchejte! Sněhové vločky žijí na jednom velkém oblaku. Přesně tam žila i sněhová vločka Amálka se svojí mámou.
Pokračovat ve čtení →
Před obchodním domem prodávali vánoční stromky. Byl tam i jeden malý, ošklivý, s povislými větvemi. Tento stromek byl smutný, protože se bál, že si ho nikdo nevezme, zůstane trčet před obchodním domem a nikdy nezažije Vánoce v plné slávě, vyzdobený a vyparáděný. Tak to vskutku i vypadalo. Lidé přicházeli a odcházeli, vybírali si pěkné a velké vánoční stromky a on zůstával stále stát, aniž by si ho někdo všiml.
Pokračovat ve čtení →
Ten den měla Máša svátek. Dostala od maminky nádherný prstýnek s barevným kamínkem. Moc se jí líbil a hned ho šla ukázat medvědovi.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za horami a dolinami schovávalo se malé městečko. Zima už byla v plném proudu a krajinu konečně zahalil tak dlouho očekávaný sníh. Se sněhem přišla i veselá vánoční nálada. Malá Veronika se už nejvíc těšila na vánoční filmy, hry u krbu a stavění sněhuláka. No nějak na to letos zapomněla. Plavovlasá holčička nevěděla, že je třeba slavit vánoční svátky či si užívat prázdniny, i těšit se ze sněhu jaksi pozapomněla.
Pokračovat ve čtení →Jednoho krásného dne se malý sloník Toník procházel po africkém safari. Najednou, u jednoho stromu, kde zrovna snídal, si všiml malého čtyřlístku. „Jéé, no teď budu mít štěstí jako hrom! Musím si jej dát za ucho, aby mě štěstí nikdy neopustilo!“ A tak vzal svým malým chobotem čtyřlístek a položil si jej za ucho.
Pokračovat ve čtení →Před pár lety, není to zase až tak dávno, žila poblíž malého lesíka tři prasátka. Jenomže právě v tom lesíku žil zlý a zákeřný vlk, který prasátka neměl rád a stále je provokoval a dělal jim naschvály. Uplynula již dlouhá doba od té smutné události, kdy vlk zbořil dvěma prasátkům jejich domečky a tudíž teď všechna prasátka musí bydlet pospolu v jednom domečku, jenž je postavený z cihel.
Pokračovat ve čtení →
Byl teplý podzim, sluníčko svítilo a Máša s medvědem si šli hrát do lesa.
„Dáme si závody,“ navrhla Máša. „Kdo doběhne první k tomu velkému pařezu, vyhrál.“
Medvěd přikývl a už se těšil, že tenhle závod určitě vyhraje.
Pokračovat ve čtení →
